Družina 

Jak jsme v družině vyráběli Moranu a přivolávali jaro

Venku je pořád chladno, zimní bundy se nás ještě nechtějí pustit, ale v nás už to jarně klíčí. A protože to cítíme v kostech i v srdcích, rozhodli jsme se v družině, že nastal čas pozvat jaro.

Začali jsme společným tvořením. Vznikly hned dvě Morany, a to ne ledajaké. Putovaly mezi odděleními jako putovní pohár – každý přidal něco svého, aby byla společná. Jedno oddělení vyrobilo hlavu, jiné oddělení šaty, další oddělení vytvořilo korále z křupek, aby byla z Morany opravdová fešanda. U tvoření byla legrace a zároveň krásná spolupráce.

A pak přišel velký den. Venku sice poletovaly sem tam sněhové vločky, ale nás to neodradilo. Všechna oddělení se vydala k řece, kde jsme se společně rozloučili s tím, co už ve svém životě nepotřebujeme. Každý z nás napsal vzkaz a vložil ho Moraně pod šaty. Někdo se chtěl rozloučit se zlobou, jiný se špatnými sny, někdo s nepořádkem nebo strachem.

Moranu jsme opatrně zapálili a s pokorou a přáním jsme ji poslali po řece dál. A s ní, doufejme, odplulo i všechno to, co jsme nechtěli dál nosit v sobě.

Ale to nebylo všechno. U řeky jsme si nasbírali jarní větvičky, které jsme rovnou ozdobili barevnými fáborky – veselé a hravé. A když jsme se vydali zpět do školy, jako by nám jaro dalo znamení. Sněhové vločky zmizely a vykouklo na nás sluníčko.

Ve třídě jsme si větvičky vložili do vázy, ať nám to jaro rozkvete ve třídách i v srdci.

Za školní družinu Bc. Šárka Valošková, vedoucí vychovatelka ŠD