Družina
Družinové dobrodružství pokračuje: Vynálezy, vnitřní klid i detektivní pátrání
Ve školní družině Papoušci se nudit opravdu nedá. Sotva jsme dosedli z Vánoc a polštářových bitev, už jsme se opět vrhli do dalšího víru objevování. Tentokrát jsme šli po stopách velkých vynálezců. Nechyběly nápady, nadšení, ani… občasné nehody s lepidlem. Ale výsledek? Parádní vlastní vznášedla, která jsme otestovali venku. Přistání byla měkká. Technická komise (tedy my sami) udělila samé jedničky.
A co dál? Pustili jsme se do elektřiny. Zahráli jsme si na malého Edisona a z dětských stavebnic jsme vyráběli elektrické obvody, které na rozdíl od některých dospělých elektrospotřebičů fungovaly hned napoprvé. K tomu jsme přidali hry s baterkou a zábava byla na světě – doslova.
Zatažená a upršená odpoledne v Papoušcích mají své kouzlo. Třída se ponořila do šera, elektrické svíčky zablikaly… a my jsme se ponořili do tajemství detektivního příběhu na pokračování. Hra Kdo je schovaný pod plachtou nebo Městečko Palermo při svitu svíček? Skoro jako v Sherlockově obýváku. Jen místo tabáku jsme měli hromadu smíchu.
A když jsme si lámali hlavy nad tím, proč se lžička přitahuje k magnetu, zjišťovali jsme, co je to ten magnetismus. A že to přitahuje nejen lžičky, ale i pozornost dětí.
Po tolika elektrických, vědeckých a detektivních aktivitách jsme zatoužili po vnitřním klidu. A tak přišly na řadu projektové dny s názvem Kouzlo vnitřního klidu – pozitivní myšlení. Smích léčí, takže jsme hráli hry s humorem, vařili vtipné občerstvení, tančili, házeli balónky, tvořili jsme pro maminky k MDŽ, kreslili jsme veselé obrázky pro seniory a hledali důvody, proč se radovat. A že jich bylo hodně.
A pak přišel karnevalový týden – a to byla teprve jízda. Masky, hry, soutěže a smích. Hledali jsme klauní nos, žonglovali s piškoty (někdo i ochutnal), vyhlásili jsme limonádového krále a královnu (vítězové: všichni), a žvýkačkové bubliny jsme foukali tak velké, že by se do nich vešel celý Sherlock i s lupou.
Když jsme se dost vyskotačili, stali jsme se znovu detektivy – tentokrát po stopách Sherlocka Holmese. Luštili jsme šifry, snímali otisky prstů, poznávali pachy, zkoumali jsme venku svět pod lupou a dokonce jsme se naučili, co je to DNA (ve zjednodušené, ale velmi zábavné verzi). Vrcholem byla tvorba portrétu pachatele podle výpovědi svědka – někdy to vyšlo, jindy připomínal spíš rozespalého Yettiho.
A protože i Sherlock potřebuje pauzu, naše páteční družina se pravidelně mění na relaxační hnízdo. Na interaktivní tabuli nám létají a švitoří ptáčci, masírujeme si záda, kreslíme, hrajeme si v tišším režimu a nabíráme síly na další dobrodružství.
A to už je tu další. Tentokrát Kouzlo vnitřního klidu – koníčky. Každý z nás je originál, a tak jsme si celý týden představovali své záliby. Taekwondisté a judisté nám ukázali pár chvatů, zpěváci zazpívali, hudebníci zahráli (ano, v podání Jirky zazněl i cimbál!), tanečnice nás rozhýbaly a gymnastka ohromila svými kousky. Kuchtíci připravili vypečené tousty a módní návrháři vyrobili takové modely, že by z nich padla na zadek i Lady Gaga. Nezapomněli jsme ani na knihomoly – navštívili jsme knihovnu a ponořili se do světa příběhů.
Na závěr března jsme přivítali jaro. Uvnitř i venku. Zahráli jsme si pohybové hry, udělali jsme si jarní výzdobu družiny, vířili jsme balónky jako jarní vichřice, Miečka předvedla kouzla s elektřinou a vlasy (efekt Einstein), a vydali jsme se hledat stopy jara v přírodě. A že jsme ho našli.
A co bude dál? To se nechte překvapit. Jedno je ale jisté – nudou v Papoušcích nikdo netrpí. A i kdyby náhodou, máme na to plán B… a C… a D…
Za školní družinu Bc. Šárka Valošková
